Diastáza – rozestup (nejen) břišních svalů

Co je to diastáza, z jakých příčin vzniká a jak ji lze léčit?

O diastáze jste pravděpodobně už něco zaslechli, co to ale ve skutečnosti je? Lékařský slovník popisuje diastázu jako trvající rozestup či oddálení části orgánů, které mají normálně těsný kontakt. V obecném slova smyslu se tedy nejedná vždy o rozestup přímých břišních svalů, ve fyzioterapeutické praxi se ale s tímto případem setkáváme nejvíce.

Nejčastěji bývá tento pojem skloňován ženami, a to hlavně ženami po porodu. To však neznamená, že se jí měly obávat výlučně nastávající maminky.Diastáza se může objevit i u žen, které nerodily, a také u mužů. Faktem však zůstává, že nejčastěji se s ní setkáváme právě u novopečených matek, i když příčin vzniku diastázy může být více. O tom však až později. Nejdříve si ujasněme, kde dochází k takzvanému rozestupu.

Diastáza břišních svalů

Diastázou břišních svalů máme na mysli rozestup přímého břišního svalu (latinsky nazývaného musculus rectus abdominis). Přímý sval začíná na chrupavčitých koncích pátého až sedmého žebra a na mečovitém výběžku hrudní kosti (processus xiphoideus), táhne se jako silný svalový pruh směrem k zemi a jeho svalové snopce končí na kosti stydké (os pubis) z boční strany spony stydké (symphysis pubica).

I když hovoříme o jednom přímém břišním svalu, ve skutečnosti máme tyto svaly dva, ale jsou vzájemně spojeny vazivem, které vytváří všem známý tvar břišního svalstva laicky pojmenovaný ,,pekáč buchet“ (anglicky ,,six pack“). Teď si možná řeknete, že takový pekáč jste nikdy neměli a o diastázu vlastně nemusíte zajímat. Jak ale jednou řekl můj známý: ,,Já mám stejný pekáč buchet jako támhleten kulturista, jen ho mám schovaný pod vrstvou bůčku“. Je to tak. Typický tvar přímého břišního svalu máme všichni, jen u některých není vidět. Průběh svalových vláken je přerušen třemi horizontálními pruhy šlachových vložek (intersectiones tendineae), jedna je ve výši pupku a další dvě nad ní. Uprostřed jsou pak svaly srostlé v podélném vazivovém pruhu (linea alba abdominis). A právě v tomto místě dochází k rozestupu.

Jak diastáza vzniká?

Diastáza přímého břišního svalu je výsledkem roztažení a ztenčení vazivového pruhu (linea alba) a fascie přímého břišního svalu. Vzniklý rozestup je tvořen jen pobřišnicí (peritoneem), povolenou fascií, podkožním tukem a popraskanou kůží. Diastáza může být po celé délce vazivového pruhu či kdekoli v jeho průběhu. Přesný stav, kdy se rozestup označí za diastázu, se dle různých zdrojů liší. Někteří odborníci považují za diastázu rozestup již od 1 cm (otvor na jeden prst), jiní až od 2 cm i více.

Menší rozestupy se obvykle léčí konzervativně rehabilitací, závažnější případy pak abdominoplastikou. Problémem u rozsáhlejších diastáz totiž může být nadměrné vyklenutí břišního obsahu a jeho uskřinutí se všemi svými negativními následky, jako je například nedokrvení a nekróza břišního obsahu. Při abdominoplastice je nutno sešít a dokonale adaptovat okraje rozestoupených svalů, aby došlo k dostatečnému zpevnění břišní stěny. V konzervativní léčbě nám jde o to samé, tedy o dostatečné zpevnění břišní stěny.

Příčiny diastázy

Oslabení vazivového pruhu (linea alba) může mít mnoho příčin. Velice častá je výše zmíněná poporodní nebo spíše potěhotenská diastáza. V těhotenství dochází vlivem hormonů k rozvolňování vaziva, což je přirozený průběh připravující tělo na průchod dítěte porodními cestami. K tomu se pak během těhotenství přidává mechanické roztahování přímého břišního svalu v souvislosti s růstem miminka. Dalšími faktory, které se můžou podílet na vzniku diastázy, jsou hypermobilita, obezita, prodělané operace břicha, hormonální substituční terapie, časté změny hmotnosti, provádění nevhodných cviků i stárnutí. Ve všech případech však nalézáme nedostatečnou koordinaci břišní stěny. Jak je vidět, diastáza se může týkat i jedince bez rizikových faktorů s historií špatného motorického vývoje.

Jak již bylo uvedeno, v rámci konzervativní léčby méně rozsáhlých diastáz máme za cíl dostatečné zpevnění břišní stěny. To však nespočívá v urputném provádění sedů lehů. Všechny břišní svaly fungují v koordinaci a mají významnou posturální funkci, na které se podílejí s bránicí a se svaly pánevního dna. Vše je tak spolu propojené. Při cvičení se pak zaměřujeme na posílení hlavně hlubokého břišního svalu ale i na jeho zapojení v koordinaci se svaly povrchovými. Zároveň si musíme dát pozor na správný stereotyp dýchání, tedy na správnou funkci bránice a na součinnost svalstva pánevního dna. V rámci terapie využíváme i měkké techniky, uvolňovací a relaxační cviky.

Zdroje

• http://lekarske.slovniky.cz
• ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001.
• DRÁČ, Pavel a Josef KŘUPKA. Trvalé zmeny po tehotnosti. Martin: Osveta, 1992. Edícia pre postgraduálne štúdium lekárov a farmaceutov.
• HSIA, M.; JONES S. Natural resolution of rectus abdominis diastasis. Two single case studies. The Australian journal of physiotherapy. 2000, roč. 46.
• LOCKWOOD, T. Rectus muscle diastasis in males: primary indication for endoscopically assisted abdominoplasty. Plastic and reconstructive surgery Journal of the American Society of Plastic Surgeons. 1998, roč. 101.
• NORTON, Jeffrey A. Essential practice of surgery: basic science and clinical evidence. New York: Springer, 2003.
• SPITZNAGLE, T. M.;. LEON F.CH.; DILLEN L.R. Prevalence of diastasis recti abdominis in a urogynecological patient population. International urogynecology journal. 2007, roč. 18.
• PARKER, M. A.; MILLAR L. A.; DUGAN S. A. Diastasis rectus abdominis and lumbo-plevic pain and dysfunction - are they related. Journal of Women's Health Physical Therapy. 2008, roč. 68.
• VOJTA, Václav a Annegret PETERS. Vojtův princip: svalové souhry v reflexní lokomoci a motorická ontogeneze. 1. vyd. Praha: Grada, 1995.