Když člověk ví, proč a jak cvičí, cvičí lépe

Rozhovor s fyzioterapeutkou Fitnessie Bc. Nikol Klasnovou

Nicol Klasnová má za sebou mimo studia fyzioterapie také úspěšnou taneční kariéru. V twirlingu se jí dokonce podařilo získat třetí místo na mistrovství republiky. V současné době se kromě zaměstnání osobní trenérky a fyzioterapeutky věnuje studiu ergoterapie, která také tvoří jedno z hlavních témat našeho rozhovoru.

Jak dlouho ve Fitnessii působíte a čím se hlavně zabýváte?

Pracuji tady od listopadu 2016, zabývám se především individuálním cvičením a fyzioterapií, vedu také lekce cvičení pro těhotné.

Po bakalářském studiu fyzioterapie pokračujete na bakalářském studiu ergoterapie. Jak byste ergoterapii přiblížila laikovi?

Ergoterapie je v takovém úplně laickém překladu léčba prací. Jde o to, že se snažíme lidi navrátit k nějaké pracovní činnosti. Fyzioterapie se věnuje zejména pohybovému aparátu a ergoterapie také, ale kromě toho se zabývá i pamětí. Ergoterapie pomáhá například s tím, že se snaží najít nějakou jinou cestu, jak provést pohyb, který klientovi nejde vykonat běžným způsobem.

Takže ergoterapie nemusí pomáhat přímo cvičením?

Nemusí to být přímo cvičení. Ergoterapie se zabývá spíše rukou, zatímco fyzioterapie se věnuje hlavně zádům a nohám. Na ergoterapii přichází pacienti, se kterými cvičíme s rukou. Přichází k nám ale i pacienti, kteří mají problémy s pamětí. Ergoterapeut také doporučuje další kompenzační pomůcky: zjišťujeme, jak to má ten klient doma zařízeno, jestli v tom zařízení není nějaký problém a případně mu pomáháme byt upravit tak, aby co nejvíce odpovídal jeho aktuálnímu stavu.

Využíváte svoje odborné zaměření na ergoterapii i ve vaší práci trenérky ve Fitnessii?

Během studia na fyzioterapii jsem byla hodně specializovaná na nohy a záda a ergoterapie mi dala rozhled i o horních končetinách. Takže ergoterapii využívám pokaždé, když mám nějakého klienta, který má problémy s ramenem nebo s rukou. Nebo také, když ke mně přijde někdo s problémem, že mu něco nejde. Někdy se stává, že klienta tolik bolí rameno, že se nemůže ani obléknout. Potom se ergoterapie hodí, protože jako ergoterapeutka mám takové své „fígle“ jak klienta naučit obléknout jiným způsobem než tím běžným.

V dětství jste závodě tancovala, jaká má podle vás tanec na vrcholové úrovni rizika?  

Když jsem tancovala, měla jsem například třikrát přetržený sval ve stehně. Jako hlavní riziko vnímám hlavně to, že když vás ten sport hodně baví, tak bez něj nechcete být ani ve chvíli, když přijde nějaké zranění. Proto se stává, že tomu zranění nedáte dostatečnou rekonvalesenci, která by byla potřeba, takže se zranění často vrací.

Vybavíte si konkrétní moment, kdy jste si říkala, že to, co děláte, má smysl?

Napadá mě teď zážitek z nedávné lekce cvičení pro těhotné. Jedna klientka za mnou přišla a říkala mi, že jí to hrozně pomohlo. Měla problémy se zády a už nevěděla, co s tím dál dělat. Cvičila takovéto klasické cvičení podle videí na youtube, ale nepomáhalo jí to. Myslím, že hlavní rozdíl byl v tom, jak jsem každý cvik vysvětlovala. Myslím, že když člověk ví, proč daný cvik cvičí a jak to cvičí, cvičí lépe.

Více informací o Nikol najdete na jejím profilu.