Příběh Fitnessie

Zajímá Vás, co stálo za vznikem Fitnessie? Pokud ano, přečtěte si krátké vyprávění, které začíná asi před 17 lety.

Sportu jsem se nikdy moc nevěnovala. Bydlela jsem na vesnici a zde jsem přirozeného pohybu měla hodně. Když jsem se ve svých 23 letech přestěhovala do Prahy, začala jsem chodit cvičit do posilovny v centru Prahy. Najednou to byl pro mě úplně jiný a zajímavý svět. Svět fitness a kulturistiky. Lidi, kteří na sobě pracují, baví se o tom, jaké váhy zvedají, jak se stravují. Během pár návštěv mě posilování úplně nadchlo. Chodila jsem do posilovny čím dál častěji.

Byli zde různí lidé, někteří jen běhali na páse, jiní zvedali těžké váhy, byla tam i slečna, která cvičila až pět hodin v kuse (bohužel psychická diagnoza). A tak nějak jsem všechny ty vjemy do sebe vstřebávala a zajímala se o cvičení čím dál víc. Mám vystudovanou zdravotní školu, tedy anatomie a práce s tělem je mi blízká. Hodně mě začaly zajímat zdravotní aspekty cvičení.

Postupem času jsem si udělala trenérskou licenci, masáže a spousty dalších kurzů a začala se věnovat trénování. Tahle práce mě moc bavila a baví doposud. Klienti se rozrůstali, vraceli se a doporučovali své známé. Byla jsem v posilovně od rána do večera.

Fitness se stalo mým druhým domovem. Když bylo klientů více, založila jsem firmu. V roce 2008 jsem ležela v porodnici s Tomáškem v náručí a právník podepisoval a zařizoval s. r. o. Zatím jsem nevěděla, jaký bude mít název, takže to byl jen Trenér fitness. Za rok přišel náš kamarád a webmaster s krásným názvem Fitnessie. Toto slovo ve mě evokovalo ženskost, krásu. Tedy název firmy byl hned jasný :)

Vzala jsem si k sobě postupně několik trenérů a fyzioterapeutek. Věřila jsem, že všichni sdílí mé nadšení a všem jsem (dost naivně) věřila. Starala jsem se o syna, neměla až tolik času a energie na chod firmy, a to byla velká chyba. Tři kolegové, kterým jsem hodně věřila, mě podrazili, a přišla jsem skoro o polovinu klientů. Byla to ošklivé rána a procitnutí z naivity. Ale musím říct, že mě to hodně posunulo, a věděla jsem, že vše dám znovu dohromady. Hodně mě tehdy podržel manžel.

Zjistila jsem, že chci firmu posunout jiným směrem, dál od světa velkých neosobních fitness. Otevřela jsem první malé studio na Proseku, které jsem již zařizovala spolu s manželem. Ten postupně opustil svoji původní práci a věnuje se jen Fitnessii. Dalo nám to hodně práce, něco bylo pokus-omyl, ale nevzdali jsme to a vymýšleli, jak vše udělat lepší a stabilnější. Postupně jsme se posouvali dál, otevírali nová studia, stěhovali se.

Klientům se ve Fitnessii líbilo a líbí. Máme hezké zázemí, velmi příjemné lektory a lidé se k nám rádi vrací. Jdeme si svou vlastní cestou, děláme jen to, o čem jsme přesvědčeni, že je správné a smysluplné. Nechceme mít velké prostory, hodně trenérů. Chceme, aby Fitnessie zůstala rodinnou firmou, s rodinným prostředím, kde mají klienti soukromí. Lektory si vybíráme velmi pečlivě. Musí k nám opravdu zapadnout.

Jsem šťastná, že Fitnessie funguje již řadu let a klienti se k nám stále vracejí. Žiju si svůj malý podnikatelský sen. Mám zdravé děti, úžasného manžela a Fitnessii. Co víc si můžu přát... Už vím - hlavně, ať jsme všichni zdraví a vše funguje jako doposud :)

Příběh Fitnessie stále nekončí. V září jsme se šťastně přestěhovali do nového studia v Desenské. O tom, jak naše cesta k novému studiu probíhala, si můžete přečíst na našem blogu.

Mirka Miřátská - Vošická